Plus
Summary: Aktuální dění v širších souvislostech. Domácí i světové události. Rozhovory, komentáře, reportáže, diskuse.
- Visit Website
- RSS
- Artist: Český rozhlas
- Copyright: Český rozhlas 2000-2021
Podcasts:
Poválečná polodemokracie v Československu končí. Komunisté využívají chyb svých politických oponentů a přesouvají konečný zápas na ulici. Jejich výhružné mítinky zaplavily celou republiku a nenajde se síla, která by jim dokázala čelit. Tak vypadal konec třetí republiky.
Zatímco Edvarda Beneše si dnes vybaví kdekdo, málo se ví, že nebyl jediným z deseti sourozenců Benešových, kteří to v politice „někam dotáhli“. Prezidentem může být jen jeden, ale poslanců nebo senátorů bývá víc. Patři k nim prezidentův bratr Vojta, pokřtěný Vojtěch, Beneš.
Novinář, dramatik, komentátor ale hlavně spisovatel se o psaní zajímal odjakživa. Protože ale svůj vysněný obor studovat kvůli svému „původu“ nemohl, šel na techniku, vystudoval Strojní fakultu ČVUT a ke psaní se dostal až později. „Vždy jsem se zajímal o psaní a novinařina byla jen cesta, jak se k tomu dostat,“ říká Karel Hvížďala v pořadu Hovory.
Nedávno, během lockdownu, fotografuji osiřelý Frankfurt a pod mostem Friedensbrücke narazím na graffiti, které vzniklo loni v létě na památku devíti mladých lidí, vesměs dětí přistěhovalců, obětí masakru v nedalekém Hanau.
Maďarská vládní strana Fidesz vytrvale pokračuje ve snaze ovládnout univerzity. Jak informuje server Balkan Insight, kabinet vysoké školy postupně privatizuje.
Poslanecká sněmovna bude kvůli zhoršující se epidemii znovu na žádost vlády rozhodovat o nouzovém stavu. Předchozí debaty provázela vyhrocená rétorika a dokonce i fyzické výpady. Nezařazený poslanec Lubomír Volný, který odmítá nosit roušku, v lednu po výzvě k dodržování opatření napadl předsedajícího sněmovny. Co to vypovídá o politické kultuře v Česku a poměrech v zákonodárném sboru? Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou a parlamentní zpravodajkou ČRo Zdenkou Trachtovou.
Poslední čísla nově nakažených ukazují, že pandemie rozhodně není na ústupu. Kritická je hlavně ředevším situace v českých nemocnicích. Podle přednosty Pavla Ševčíka ale není pouze věk tím, co co rozhoduje těžkém průběhu nemoci: „Pokud budu hovořit o pacientech, kteří se ocitnou v té nejvyšší intenzivní péči, dá se říct, že takový pacient je na prvním místě obézní. S postupem času vidíme přibývající počty mladších ročníků – opět ve velké míře obézních osob.“
Respirátory a nanoroušky, které je povinné od čtvrtka na vybraných místech nosit, lépe chrání před viry nositele i jeho okolí. To je jejich hlavní výhoda oproti standardním rouškám a ústenkám, které chrání hlavně ostatní lidi. Musí se ale umět nosit. Správné nasazení respirátoru nebo nanoroušky je totiž podle odborníků tím hlavním, co rozhoduje. V čem se od sebe liší a čím přesně nanomateriály chrání proti viru?
Epidemická situace je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) extrémně vážná a vláda proto chce zpřísnit opatření proti šíření koronaviru. Plánuje také požádat o prodloužení nouzového stavu. „SPD v žádném případě nepodpoří jeho prodloužení, navrhujeme alternativní, pozitivní řešení pro všechny občany,“ deklaruje lídr hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
Po proočkování proti covidu-19 by lidé nemuseli od března kvůli kontaktu s nakaženým do karantény, navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Budeme-li mít dostatečnou vědeckou jistotu, že očkování brání šíření viru, tak není důvod, aby se na ně opatření vztahovala,“ míní ústavní právník a člen legislativní rady vlády Jan Wintr. Právník a expert Pirátů Ondřej Dostál soudí, že roli by mohla hrát i přítomnost protilátek či garance, že člověk virus dál nešíří.
Vydrží nemocnice v boji s covidem? Brzy se rozhodne. Johnson i Macron se berou za svobodu. Bitcoiny Elona Muska. Velká postava bývalé polské opozice Jan Litynski. Covidová doba mění nálady středoevropských voličů.
Slovo mukl dnes používáme jako synonymum pro vězně, původně je to zkratka slovního spojení muž určený k likvidaci. „Když jsme byli loni na návštěvě v táboře L i v Ostrově, tak místní průvodce konstatoval, že otec je de facto posledním žijícím muklem, co přežil likvidační tábor L, což je dnes pro veřejnost pověstná Rudá věž smrti, kde se drtil smolinec,“ říká v pořadu Hovory literární historik Jan Wiendl.
Senát má výhrady k návrhu pandemického zákona, který mu ve zrychleném jednání předložila sněmovna. Varianta, že by se podařilo zákon patřičně upravit a předat ke podepsání prezidentovi do pátku 26. února, je prakticky nereálná, domnívá se exministr vnitra a advokát Tomáš Sokol. „Ten zákon je mimořádně špatný sám o sobě, vždycky to bude problém nějak polepit dohromady. A udělat to do pátku… to přesahuje moje představy.“
Když do Česka dorazila pandemie covidu-19, opakovali vrcholní politici, že se kola ekonomiky musí točit dál. Průmysl byl jedním z odvětví, která na první pohled jakoby ani nepocítila změnu. Za zdmi továren ale stovky tisíc lidí pociťovalo obavy a strachy, spojené s nákazou koronavirem. Do problémů se dostali i provozovatelé malých obchodů. Jejich příběhy představí třetí díl dokumentární série Život během pandemie.
Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.