Plus

Těžko říct, jestli hnutí ANO a sociálním demokratům nahání víc hrůzy neúspěšný souboj s koronavirem, nebo slábnoucí preference před sněmovními volbami. Jisté ale je, že koalice prochází dalšími vážnými otřesy. Ty tam jsou časy, kdy se Andrej Babiš pyšnil, že zachránil ČSSD, a kdy nás Jan Hamáček přesvědčoval, že se jeho strana odrazila ode dna. Dokonce i vztahy obou lídrů se přiblížily bodu mrazu, jak zdokumentoval spor o výběrové řízení na antigenní testy pro školy.

Obyvatelé Česka si zvykají na nový, přísnější pandemický režim. Policie od pondělí namátkově kontroluje pohyb lidí po celé zemi, hlídkuje i na 500 stanovištích na významných dopravních spojích. Přidat se k policistům mají i armádní posily. Jak kontroly v praxi vypadají? Jak lidé nová opatření dodržují? A jaké sankce za případné porušování hrozí?

„Za poslední rok jsme se dozvěděli o českém státu zejména to, že neumí reagovat na nenadálé události. Překvapené byly všechny země, ale ty úspěšné se dokázaly rozhodovat podle toho, jak se koronavirus chová, dokázaly pracovat s daty. K tomu u nás nedošlo a zdá se, že jarní úspěch byl spíš náhodou. Dnes jsme asi jediná země, která má čtvrtou vlnu,“ říká zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha.

Český průmysl pandemie na začátku jen přibrzdila, sektor služeb a turismus zasáhla naplno a svírá ho i dnes. Vítězem krize jsou naopak e-shopy. Velké podniky mají začít dobrovolně a brzy i povinně testovat své zaměstnance na nákazu koronavirem. „Je to jedno z řešení, jak se z této situace dostat. Chceme mít do pátku testy pro firmy nad 250 zaměstnanců, to je 1,3 milionu lidí. Teď do toho pouštíme zásoby testů, které si vytvořil stát,“ říká vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

„U nás je situace nejhorší, co za tu dobu byla,“ říká ve Speciálu Plusu ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček. „Protože lůžková kapacita je dnes naprosto vyčerpána, nemáme pro další pacienty nemocné covidem-19 volná ani intenzivní, ani standardní lůžka.“

Děti už se vzdělávají doma prakticky rok a jejich přirozená motivace klesá. Klesá ale i autorita rodičů a jejich síla své potomky motivovat, upozorňuje psycholog Radek Ptáček. „Rodič musí udržet nějakou strukturu a řád a nenechat v tom dítě samo.“

Manažer Pavel Řehák během loňské jarní vlny epidemie koronaviru slovy vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zachránil Česko, když přesvědčil vládu o nutnosti přijmout přísná opatření. „Já se tak necítím,“ říká autor matematického modelu, který vládě na jaře pomohl zvládnout první vlnu koronaviru v Česku.

Česko je po roce soužití s koronavirem v tristní situaci. Na epidemiologické mapě světa vypadá jako ostrůvek zkázy a temnoty, uvádí analýza americké CNN. Současná tvrdá opatření podle biochemika Jana Konvalinky šíření viru utlumí. „Ale obávám se, že se jen utlumí, ale nezastaví se dost nízko,“ varuje. 

Pavel Šimčík je divadelní a filmový herec a dlouholetý člen souboru Dejvického divadla. Proslavil se rolí hluchoněmého Majora v televizním seriálu Čtvrtá hvězda. V eseji se zamýšlí nad tím, jak se mu změnil v době pandemie pohled na sebe samotného. Poslechněte si, na co přišel.

Náš rok s covidem. Babiš už není neporazitelný. Rok s covidem ve světě. Báječný nový postcovidový svět aneb Ekonomika s covidem. 

Když v roce 1921 KSČ vznikla odštěpením od sociální demokracie, čekalo ji brzy to samé – štěpení. Číslovka 21 byla ostatně pro stranu významná i proto, že tolik podmínek přišlo od Kominterny, zastřešující komunistické organizace, jejíž vedení představovali ruští bolševici. Československá KSČ si proto musela k Moskvě najít cestu. Jak komplikované to bylo, mapuje druhý díl série Soudruzi, která je věnovaná dějinám komunistů u nás. 

Vláda od pondělí omezuje pohyb lidí, zavírá školy i školky. České zdravotnictví se připravuje na očkování lidí nad 70 let. Poslanci i senátoři se shodli na změnách volebního zákona.

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století šlo však o úspěšnou malířku, spisovatelku, cestovatelku a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za druhé světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.

O tom, že před více než 400 miliony let bylo na území dnešního Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní. Někde ale sběratelství regulují ochránci přírody. Důvodem je agresivní chování komerčních sběratelů a prodejců, kteří v některých lokalitách dokonce používali těžkou techniku, kterou naleziště poničili. Sběr v rozumné míře je ale na většině veřejně přístupných lokalit povolen.

S šéfem superprodukčního týmu Audiotéky Michalem Sieczkowským a režisérkou Natálií Deákovou o tom, jak vznikají v takzvané superprodukci audiopodoby knih, filmů i divadelních her.