Plus

Školy na všech úrovních byly kvůli vývoji epidemie znovu nuceny přejít na distanční výuku. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly není vůbec jisté, jestli se k prezenční formě budou moci vrátit už počátkem listopadu, jak zněl původní předpoklad. Jak vůbec české školství nové výzvy, které před něj klade koronavirová krize, zvládá? A na čem bude záviset, zda v této zkoušce obstojí?

Vystudoval průmyslovku. Pracoval jako instalatér, při zaměstnání vystudoval psychologii. Je členem správní rady Nadace dobré vůle Olgy Havlové. Moderuje Vlastimil Ježek

Pokud nakonec emigrujete, tak z jakých důvodů? Na tyto a podobné otázky hledá odpověď publicista Pavel Hlavatý na příkladu osudů Josefa Berana, Jana Čepa nebo Josefa Škvoreckého. Poslechněte si třetí a poslední díl dokumentárního pásma Země ztracených elit.

Když 10. června 1942 ráno nacisté vraždili muže a chlapce z Lidic, mezi zastřelenými byl i 73letý místní farář Josef Štemberka. Jeho osud teď zajímá profesionální i amatérské badatele.

Nárůst počtu nakažených covidem-19 i zemřelých v Česku dál zrychluje. Ve středu poprvé přibylo téměř 15 tisíc nových případů. „Jestli se blížíme k nějakému vrcholu, nevím. Ale pokud mohu odhadnout z čísel, tak rozhodně ne,“ míní biochemik Jan Konvalinka.

Málokterá země byla v dosavadním průběhu koronavirové krize tak často zmiňována střídavě jako odstrašující a vzápětí inspirativní příklad boje s pandemií jako Švédsko. Země aktuálně eviduje řádově stovky nakažených denně. „Považují to za úspěch a potvrzení správnosti jejich dosavadní strategie mírných restriktivních opatření,“ říká diplomat Jiří Šitler, donedávna působící jako český velvyslanec ve Stockholmu.

Ekonomická opatření nelícují s lockdownem. Kam odcházejí voliči ANO. Matovič v první linii branného cvičení. Británie se blíží k dohodě s EU? Kimovy krokodýlí plačky.

Pandemie nemoci covid-19 v Česku nepolevuje. Šéf Ústředního krizového štábu a první vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) tvrdí, že lidé už roušky i ve venkovních prostorech nosí, problém je v kontaktech a návštěvách. Pokud nezačne klesat denní počet nakažených, hrozí podle něj kolaps zdravotnického systému mezi 7. a 9. listopadem.

Od čtvrtečního rána platí nová zpřísněná opatření. Čísla nakažených dál rekordně rostou a vláda se rozhodla přistoupit k lockdownu, i když premiér Andrej Babiš (ANO) ho tak nenazval. „Myslím si, že reakce lidí není taková, jakou ji vláda čekala, a na základě sociologických dat se rozhodla přijít rychleji s tvrdými opatřeními,“ komentuje výkonný ředitel centra Bisop René Levinský.

Když v roce 1978 vznikal v Československu Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), byla mezi jeho členy i žena, která neměla československé občanství – Polka Elzbieta Ledererová. 

To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná repríza pořadu Historie Plus, který se vrací k událostem z 21. a 22. října 1979.

Krajské volby pokládáme za okrajové. A to navzdory velkým billboardům, které lemují naše frekventované silnice. Při cestování Moravou jsem například četl heslo jistého volebního uskupení: Postavíme kraj na nohy.

Britský deník informuje, že cíl zvýšit výdaje na obranu tak, aby vojenský rozpočet tvořil dvě procenta HDP nejpozději do roku 2024, dvě třetiny zemí letos nesplní. Vytyčené hranice dosáhne jen deset z 30 členských zemí, některé evropské státy navíc silně zaostávají.

Opět ze dne na den uzavíráme před virem republiku a opět máme jen minimum času se na lockdown připravit. Že vláda v září zaspala a o to víc musí být nyní radikální, je už asi všem jasné. Není tak bohužel ani včas připravena promyšlená a s předstihem schválená ekonomická pomoc. Je to zátěž nejen pro byznys a naše vlastní peněženky, ale i pro to, aby nás ekonomická opatření pobízela k příkladnému chování vůči viru.

Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Jakubem Troníčkem.